tisk ]Statistika: Malá spalovací zařízení na pevná paliva pro domácnosti - 1. část
V roce 2010 bylo na tuzemský trh dodáno přes 80 tisíc malých spalovacích zařízení na pevná paliva. Z toho bylo 24 tisíc krbových a kamnových vložek, 50 tisíc krbových kamen, necelých 5 tisíc kuchyňských sporáků a přes 1 tisíc kamen lázeňských. Zhruba 50 % těchto zařízení je z dovozu. Teplovodními výměníky je osazeno 15 – 20 % prodaných topidel. Více jak 40 % novostaveb rodinných domků je již v době kolaudace vybaveno těmito zdroji na vytápění. Stavěných krbových a kamnových topenišť a kuchyňských sporáků bylo vystavěno nejméně 1 200. Celkově bylo za posledních 20 let dodáno přes 700 tisíc krbových vložek a krbových kamen, z toho bylo 50-60 tisíc teplovodních zařízení.
Úvod
Předkládaná zpráva je výsledkem zpracování veškerých dostupných statistických zdrojů, které se týkají vývoje dodávky malých spalovacích zařízení na tuzemský trh a jejich struktury. Oddělení surovinové a energetické statistiky přistoupilo k tomuto šetření vzhledem k nedostatku souhrnných informací o počtu těchto zařízení a k požadavku uživatelů dat energetické statistiky po této informaci.
Je potěšující, že reakce oslovených firem (tedy těch, které na šetření spolupracovaly) byla většinou velmi pozitivní, s tím, že tyto informace jsou pro ně velmi potřebné. Na druhou stranu řada firem přislíbila účast při šetření a následně již nereagovala ani na opakované urgence. Bohužel zklamáním je nedostatečná účast „kamnářských“ firem.
Účelem této statistiky je poskytnout nezávislé a objektivní informace o trhu firmám v tomto oboru podnikajícím (stejně jako v případě obdobných statistik solárních kolektorů a tepelných čerpadel), odborné i laické veřejnosti. Zjištěné hodnoty jsou pak důležitým doplňkem pro přípravu struktury vytápění domácností a emisní bilance ČHMÚ i bilance spotřeby biomasy pro Energetickou bilanci České republiky. Důležitým sdělením této statistiky je oficiální potvrzení plošného rozšíření malých spalovacích zdrojů, jejich rostoucí prodeje a potažmo i dopady na spotřebu a cenu palivového dřeva. V případě jakékoliv státní regulace těchto zdrojů vytápění je třeba si uvědomit, že se tato dotkne prakticky všech občanů ČR – ať už tato zařízení přímo využívají v trvale obydlených bytech, nebo je využívají na chatách a chalupách, nebo jsou prostými návštěvníky rekreačních středisek, penzionů či restaurací atp. Na druhou stranu při stále rostoucím počtu těchto zařízení roste zatížení životního prostředí a je především na provozovatelích samotných, jakým způsobem v těchto zařízeních topí. Analogií je stav v Německu, kde masivní rozšíření krbových kamen na dřevo (ve velkém prodávaných za příhodnou cenu v kutilských obchodních řetězcích) přineslo změnu legislativy (omezení produkce prachových částic) a neustálý tlak na ceny a objem dodávky tvrdého palivového dřeva.
Termín zpracování se opozdil z řady důvodů, nicméně oddělení surovinové a energetické statistiky hodlá toto šetření opakovat pravidelně každý rok, přičemž časově limitující bude pouze termín zpracování produkční statistiky ČSÚ, který je v červenci. Dotazníky na jednotlivé firmy budou zasílány vždy na jaře, v tomto termínu jsou k dispozici i data zahraničního obchodu a o něco později i data o vytápění v novostavbách.
Velmi děkujeme za spolupráci Asociaci podniků topenářské techniky (pan Josef Žďárský; paní Jarmila Kočí), Cechu kamnářů ČR (Bc. Jan Temr; Ing. Rita Halbrštátová) a firmám a živnostníkům, kteří se šetření zúčastnili.
Historický vývoj
Malá spalovací zařízení na pevná paliva (krbová kamna; stáložárná kamna; krby; stavěná kachlová kamna apod.) se vedle teplovodních kotlů stále častěji uplatňují při vytápění našich domácností a to nejen jako doplňkový zdroj, nýbrž i jako zdroj hlavní. Z historického hlediska jde o návrat k dávné historii, kdy tento typ zdrojů byl prakticky jedinou využívanou technologií pro vytápění.
Rozkvět těchto topidel spadá do druhé poloviny devatenáctého a první poloviny století dvacátého. Vedle stavěných kachlových kamen a sporáků, typických pro venkovské stavby, se kamna začala vyrábět průmyslově. Do otevřených krbů byla pro zvýšení účinnosti instalována nová topidla – kamna, tedy od toho i název „krbová kamna“ později rozšířený na všechna podobná topidla. Kuchyňské sporáky, přenosná kachlová, později litinová nebo levnější ocelová kamna se stala standardní výbavou městských domácností. Od poloviny 19. století se z nedostatkového palivového dřeva přecházelo masově na tříděné uhlí a později i uhelné brikety. V meziválečném období bylo nabízeno množství různých topidel, mnohdy z hlediska techniky spalování na vyšší úrovni, než velká část topidel z posledního čtvrtletí 20. století. Mnoho starých kamen z tohoto období je stále funkčních.
Po druhé světové válce došlo s rozvojem CZT, plynofikace a nástupem socialismu k omezení rozmanitosti výroby a užívání lokálních topidel. Nabídka se omezila na několik typů zařízení typu kamen „Petry“. Značně rozšířené byly například výrobky slovenského podniku Kovosmalt Fiľakovo n.p. (Club, Zoraterm…). S nástupem normalizace, svépomocné stavby rodinných domků a rozvoje chataření a chalupářství, došlo k růstu obliby stavby otevřených krbů.
Počátkem 90. let 20. století nastává opět rozvoj využívání krbů a krbových kamen, který trvá dodnes. Nejprve byly stávající otevřené krby opatřovány dvířky pro zvýšení účinnosti, současně byla však zahájena výroba i dovozy vložek i kamen. První výrobky byly však z dnešního pohledu jednoduché a nepříliš estetické, což bylo zapříčiněno nedostatkem vhodných výrobních technologií. Tato doba je však dnes již dávno pryč a vývoj se dnes orientuje na ekologii spalování, používání nových materiálů a vysokou estetiku. Pro návrhy topenišť krbových kamen je používáno složitých matematických modelů, velká pozornost je věnována přívodům spalovacího vzduchu i samotné cestě spalin. S rozvojem nízkoenergetické výstavby jsou uplatňovány daleko více akumulační materiály, pro optimalizaci hoření je nabízena automatická regulace založená na sledování teploty spalin. Renesanci prožívá individuální stavba kachlových kamen a sporáků. Na druhou stranu je možno koupit i průmyslově vyráběná kamna, která jsou velmi jednoduchá a z toho důvodu i velmi levná, se kterými však bude mít uživatel více práce než užitku.
Nicméně lze s uspokojením konstatovat, že rozhodující část dodaných topidel je kvalitní tuzemské i zahraniční provenience. Jak již bylo řečeno, nyní závisí především na provozovatelích, jakým způsobem moderní technologie spalování dokáží efektivně a ekologicky využít.
Výsledky statistického šetření za rok 2010
Zpracováním došlých dotazníků „A“, doplněném daty z celní a produkční statistiky a doplňujícími odhady byly zjištěny následující souhrnné hodnoty.
Dodávka spalovacích zařízení na pevná paliva na český trh podle typu v roce 2010
Podíl teplovodních krbových vložek a krbových kamen
Výpočtový podíl z celkového odhadu 16 % teplovodních krbových vložek lze dále specifikovat takto: ve vzorku respondentů – ve všech došlých výkazech činil tento podíl 20 % a v případě, že firmy nabízely oba typy vložek, tak tento podíl činil v průměru 25 %.
Výpočtový podíl z celkového odhadu 13 % teplovodních krbových kamen lze dále specifikovat takto: ve vzorku respondentů – ve všech došlých výkazech činil tento podíl 16 % a v případě, že firmy nabízely oba typy kamen, tak tento podíl činil v průměru 21 %.
Značná část firem však nabízí ve svém sortimentu zařízení bez možnosti teplovodního vytápění. I při zohlednění chyby výpočtu se maximálně 15 – 20% podíl teplovodního vytápění jeví jako překvapivě nízký s ohledem na jeho relativně masivní prezentaci v mediích. Pokud budeme předpokládat, že podíl teplovodních vložek a krbů rostl v minulosti o jedno procento ročně, bylo na tuzemský trh dosud dodáno 50-60 tisíc těchto zařízení.
Krbová kamna na pelety
Krbová kamna na pelety se na tuzemském trhu objevila ve větší míře až v roce 2009, přičemž teprve rok 2010 je možno považovat ze „startovní“ rok tohoto typu spalovacích zařízení. Nepochybně je to také zapříčiněno programem Zelená úsporám, kde byla stanovena možnost jejich podpory. Lze předpokládat, že do budoucna prodej těchto zařízení dále poroste. O tom také svědčí rostoucí počet dovozních firem. Odhad počtu dodaných krbových kamen na pelety byl připraven konzervativně, přičemž předpokládáme, že bylo dodáno ještě více teplovzdušných zařízení, než je uvedeno v tabulce.
Kombinovaná krbová kamna (vložky) na pelety a dřevo se objevila na trhu prakticky až v roce 2011, statistickým šetřením pro rok 2010 zjištěna nebyla.
Kuchyňské sporáky
Vzhledem k příkladné spolupráci hlavních tuzemských výrobců kuchyňských sporáků na pevná paliva a existenci samostatného kódu celní statistiky je připravený odhad relativně přesný. Nezapočítána (až na výjimky) nebyla spíše kusová výroba přenosných kachlových sporáků, část dovozu z Bulharska a Itálie. Opět je možno konstatovat, že prodej necelých 5 000 kuchyňských sporáků na pevná paliva je poměrně překvapující. Tuto hodnotu je třeba srovnat s počtem kuchyňských sporáků na pevná paliva ve výši 100 000 kusů zjištěných k roku 2003 v domácnostech.
Lázeňská kamna
V připraveném odhadu byla započtena hlavní tuzemská výroba a dovoz, přesto je nutno předpokládat, že menší část dovozů (Itálie) započtena dosud nebyla. I při respektování této výpočetní chyby se odhad dodaných více jak 1 200 lázeňských kamen je poměrně překvapující.
Celkový odhad počtu dodaných malých spalovacích zařízení na pevná paliva
Z neúplných informací lze jen obtížně stanovit celkový počet dodaných krbových vložek a krbových kamen. Z dostupných údajů snad lze odhadovat hodnotu více jak 700 tisíc kusů za posledních 20 let. Prakticky nelze odhadovat celkový počet těchto spalovacích zařízení, která jsou v provozu v domácnostech. Jedinou možností by bylo nové podrobné šetření ENERGO, které však v dohledné době není plánováno. S výše uvedenými výhradami si dovolujeme publikovat alespoň orientační graf odhadu dodávek krbových vložek a krbových kamen.
Při zpracování došlých dotazníků „B“ pro kamnářské práce, vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici jakékoliv doplňující informace, bylo předpokládáno, že 10 % došlých dotazníků tvoří reprezentativní vzorek náhodného výběru. Na základě takto zjištěných dat byl proveden hrubý odhad kamnářských prací takto:
V roce 2010 bylo v ČR realizováno nejméně:
• 450 stavěných krbových a kamnových topenišť individuálních
• z toho 7 % s teplovodním výměníkem – tj. 32 kusů
• 750 stavěných kachlových sporákových topenišť individuálních
• z toho 20 % s teplovodním výměníkem – tj. 150 kusů
Krbových a kamnových topenišť postavených z prefabrikovaných komponentů bylo, s ohledem na celkový počet prodaných vložek (23 892 kusů dle výkazu „A“), realizováno v došlých výkazech „B“ relativně málo (198 kusů). Důležitá je však informace o podílu teplovodního vytápění, které činí 26 %. V zásadě to potvrzuje výše prezentované odhady podílu teplovodního vytápění.
Je však nutno respektovat i to, že členy Cechu kamnářů ČR nejsou všechny realizační firmy. Bohužel však není k dispozici žádný jiný odhad těchto prací a ani nelze metodicky tuto statistiku lépe připravit. Nabízíme tedy tyto zjištěné hodnoty odborné veřejnosti k diskusi a uvítáme jakékoliv připomínky ke zvolené metodice šetření. Současně však uvítáme, pokud se budou kamnářské firmy a živnostníci příštího šetření účastnit, neboť pravděpodobně jedině takto lze kvantifikovat stav a trendy v kamnářském řemesle.
