[ tisk ]

Home : Články : Uživatelská recenze: Kachlový sporák a teplovzdušná kamna v krkonošské roubence

Uživatelská recenze: Kachlový sporák a teplovzdušná kamna v krkonošské roubence

V roce 1997 se p. Karel Kučera jako investor novostavby pravé krkonošské roubenky rozhodoval, jakým způsobem svou vysněnou horskou chalupu vytápět. V místě zbořeniště původního stavení na okraji národního parku byla z obvyklých využitelných energií dostupná pouze elektřina. I proto padla logicky volba na kachlová kamna na dřevo…

„Nikdy dříve jsem kamna neměl. Bydlíme s rodinou v malém městě v Polabí, kde je míra zasíťování všemi dostupnými energiemi velká, a tak jsme nikdy nebyli nuceni řešit jiný zdroj tepla než plynový kotel. Po zkušenosti z chalupy ale vážně uvažujeme o změně topení i doma, protože klima a atmosféra, kterou kamna vytváří, nelze nahradit,“ popisuje své zkušenosti s novým druhem topidla pan Kučera.

Čtrnáctiletá chalupa je stavěná původní technologií. Ke zděné polovině, kterou lidé dříve využívali jako hospodářskou část, je přičleněna část sroubená z masivních smrkových trámů. Přízemí sestává ze vstupního zádveří, chodby se schodištěm, koupelny, šatny a úklidové místnosti a jizby. V obytném podkroví si pak majitelé zařídili dvě ložnice a mezi nimi umístili malou koupelnu.

Sporák k vaření, pečení a vytápění

Uprostřed hlavní obytné místnosti v přízemí stojí kachlový kobkový sporák s nevytápěným ležením na zápecí. Pod ním je vtipně umístěn sklípek, s podlahou přibližně  50 cm pod úrovní terénu, sloužící k uchovávání základních potravin nebo například drogerie. Sporák je osazen nerez kováním firmy Řehulka - jedná se o přikládací a popelníková dvířka, pečící troubu, rám plotny s tyčkou na utěrky a kapelník, který je po celém obvodu ocelové plátové plotny. Velikost plotny 3x4 kachle odpovídá dle ČSN 73 4232 šesti až osmi strávníkům, kobka 3x3 kachle je standardem pro zvolenou troubu. Sporákové topeniště je klasické šamotové s litinovým roštem o standardní výšce 8-10 cm s šamotovým jízkem.

Plášť sporáku tvoří rustikální kachle Kachlová kamna s.r.o. v transparentní lahvově zelené glazuře. Kachle jsou futrované (vysvětlit nebo nahradit pro laiky!) šamotovými plátky a střepy z tašek bobrovek, spojované výhradně na kamnářskou hlínu a kramlované (vysvětlit pro laiky!) kamnářským drátem. Podstavec sporáku je vyzděn pálenými cihlovými tvárnicemi Heluz a omítnut standardní vápennou omítkou. Ležení na zápecí je zděno jako duté nevytápěné, zaklopené cihlovými hurdis (vysvětlit pro laiky!) s položenou matrací. Na ležení vedou zděné schody se stupnicemi z cihlové dlažby.

„Kachlový sporák využíváme především o víkendech, kdy je velmi rychlým zdrojem tepla. Zimu z chalupy vyžene během první hodinky až dvou,“ upřesňuje pan Kučera. „K vaření ho téměř nepoužívám, do kuchyně jsme totiž umístili i elektrický sporák, na který jsem více zvyklá,“ dodává paní domu s tím, že pečící trouba je naopak v permanenci téměř neustále.

Díky kvalitním komínům prý sporák startuje naprosto bez problémů i v létě a téměř se nezanáší. Komínové těleso bylo zvoleno systémové vícevrstvé s keramickou vložkou systému Schiedel Uni Plus s dvěma průduchy o průměru 200 mm pro samostatné zaústění sporáku a kamen. Revizní dvířka obou průduchů jsou umístěna ve sklípku pod nevytápěným ležením na zápecí. Nadstřešní část komínu je tvořena lícovými cihlami zděnými na krakorcovou desku, stříška ocelová „Napoleon“. Celková výška komínu je zhruba 8,5 m, činná pro obě topidla cca 6,5 m.

Topeniště kamen tvoří roštová litinošamotová kamnová vložka Olsberg JU 13, tahový systém pak akumulační litinošamotový výměník BURNET 220 napojeným „hrdlo na hrdlo“ přímo na vložku a následně zaústěným do jednoho z průduchů komína. Vložka je umístěna pod keramickým překladem v nosné stěně mezi chodbou a jizbou tak, aby ji majitelé mohli obsluhovat mimo hlavní obytný prostor. Kamna jsou konstruována jako teplovzdušná s otevřeným samotížným systémem pro rozvod tepla do obou ložnic v patře.

Přisávání vzduchu je umístěno v jizbě (kovovou lamelovou mřížkou v soklu kachlového tělesa) a vedle přikládání na chodbě (stejná mřížka). Výdech teplého vzduchu  je v obou ložnicích řešen regulovatelnou mřížkou -  v jednom případě zapuštěnou ve stěně, v druhém potom umístěnou v dekorativním kachlovém tělese. Vzduch je veden v izolovaných flexibilníchAl hadicích o průměru 150 mm krytých v obytném podkroví  kachlovou obestavbou.

„Musím říct, že každý rok znovu a znovu oceňujeme skvělou práci kamnářské firmy, která kamna dimenzovala a celou stavbu organizovala, stejně jako pana kamnáře, který je na místě postavil. Podnikám ve stavebnictví, takže mám povědomí o různých stavebních technologiích, ale tohle je zkrátka jiné řemeslo. Těch drobností, které musí kamnář řešit a fíglů, které musí za léta praxe znát… Když přivezli čtyři palety materiálu, myslel jsem si, že si z nás snad dělají legraci, ale materiál ve sporáku mizel jak v černé díře. Určitě rozhodnutí svěřit projekt i realizaci firmě nelitujeme. Naopak po zkušenostech jedněch našich známých a dokonce i příbuzenstva, kteří si v jednom případě realizovali svépomocí a v druhém si do bytu pustili „pana garážmistra“ bez jakékoli kamnářské kvalifikace, bychom rozhodně neměnili.“

Užíváme si atmosféru a šetříme náklady

 Chalupa i obě topidla mají za sebou už mnoho topných sezón, takže majitel dokáže efektivitu vynaložené investice dostatečně zhodnotit sám. A hodnotí je kladně.

 „Kromě již zmíněné atmosféry hraje čím dál větší roli i úspora nákladů, která je u dřeva, pokud není člověk vyloženě líný se o něj postarat, znatelná,“ doplňuje Kučera.  „Čištění provádíme pravidelně vždy po topné sezóně, ale co do množství sazí, není moc o čem mluvit. Jestli vybereme jeden kbelík z celého sporáku i jeho komínového průduchu, tak je to moc. Holt čisté a suché dřevo… Připravujeme si ho vždycky tak na dvě až tři sezóny dopředu, takže než ho stápíme, dokonale proschne.“

Udávanou míru akumulace v praxi sporák překonává až dvojnásobně. Majitel uznává, že je to dáno i občasným přetápěním sporáku, kdy není v provozu jen po dobu vaření, resp. pečení, ale využívá se i pro vytápění jizby. Na kvalitně konstruovaném kachlovém plášti se ale přetížení dodnes neprojevilo žádnou prasklinou, pomineme-li „vlasovky“ ve spárách.

Kamna s přikládáním z chodby se ukázala jako skvělý stroj na teplo se slušnou akumulací, přestože jsou teplovzdušná. Kamnová vložka je sice roštová (pro spalování uhlí), ale po vložení šamotového plátu na rošt se dá provozovat i v bezroštovém provozu (dle pokynu výrobce v návodu k použití), kdy znatelně stoupají spalovací teploty a tedy i účinnost. Ze dřeva tak majitel doslova vyždímá maximum energie a navíc minimalizuje produkci plynných škodlivin, popela a tím i zanášení kamen a komínu. Akumulační výměník dokáže teplo díky litině absorbovat velmi rychle, pomocí šamotových kamenů uvnitř zase vykazuje opravdu překvapivou akumulaci.

„Bylo nám řečeno, že nelze počítat s akumulací delší než nějaké 3-4 hodinky, protože jsou kamna přecijen značně ochlazována proudícím vzduchem, ale v praxi jsme si ověřili, že kamna umí teplo podržet i 8 hodin, což je pro tak malý výměník opravdu skvělá hodnota, kterou jsme nečekali ani náhodou. Skvělé na kamnech také je, že se člověk nemusí absolutně starat o délku hoření – dřevo shoří v kamnové vložce za hodinku až dvě zcela bez naší obsluhy při maximálních teplotách a tím je vytvořeno teplo třeba i na celou noc. Tedy žádné doutnání, škrcení vzduchu, dehtování a následný zápach. Toho jsme si užili v našem kdysi dávno postaveném krbu doma už dost.“

Teplovzdušná kamna možná upravíme

Pro technický základ kamen byly zvoleny velmi kvalitní spotřebiče (vložka a výměník), takže jejich funkce odpovídá nebo dokonce překonává očekávání. Systém přenosu tepla do interiéru byl ale zvolen s ohledem na tehdejší možnosti a známé technologie. Otevřený teplovzdušný systém teplo velmi rychle předává do vytápěných místností, a to bez jakéhokoli pohonu, tedy i zcela nezávisle na elektrické energii. Potud je vše v pořádku a majitel si funkci kamen pochvaluje.

„Kamny topíme, pokud je nás v chalupě víc nebo jsme tu na delší dobu než jen na víkend, tedy zpravidla na novoroční dovolené. Teplo je z nich velmi rychle a jak říkám i akumulace je slušná, bohužel jde ale o teplovzduch a tak je především první zatopení po příjezdu provázeno i nepříjemným zápachem. Zvýšený přenos prachu, o kterém už dnes také víme, je znát. Naštěstí není nikdo z nás alergik, to by bylo opravdu nepříjemné.“

Dnešní poznatky kamnařiny by už pana Kučeru, a ještě spíše jeho kamnáře, vedly k rozhodnutí vést vzduch do vrchního patra hypokaust (uzavřeným teplovzdušným) systémem. Obě ložnice jsou dokonce poměrně blízko sebe a vedení by tak nebylo nijak stavebně komplikované. Teplosměnné plochy by bylo také kam umístit, s prostorem se tu nebojuje.

Základní údaje: